Pacient a právo: Novinky ve zdravotnictví po 1. 1. 2015
Začátkem roku 2015 se událo mnoho změn, hlavně ve zdravotnictví. Změny se týkají poplatků, jejich zrušení pacienti jistě rádi přivítají.
Novelou zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, byly s účinností od 1. ledna 2015 zrušeny tzv. regulační poplatky ve zdravotnictví s výjimkou poplatku za pohotovost. Pojištěnci nebo jejich zákonní zástupci jsou nyní povinni hradit poskytovateli zdravotních služeb pouze regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství.
Regulační poplatek nehradí (zjednodušeně řečeno):
* Pojištěnci umístění v dětských domovech pro děti do 3 let věku nebo ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a pojištěnci svěření rozhodnutím soudu do pěstounské péče.
* Pojištěnci pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi.
* Pojištěnci s nízkým příjmem, kteří užívají pobytové sociální služby v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech pro seniory.
* Pojištěnci, jejichž zdravotní stav vyžaduje hospitalizaci. Povinnost hradit regulační poplatek ve výši 100 Kč za každý den lůžkové péče, včetně lůžkové lázeňské léčebně rehabilitační péče a ústavní péče v dětských odborných léčebnách, byla zrušena již před rokem, k 1. lednu 2014. Vláda sice během uplynulého roku uvažovala o znovuzavedení regulačního poplatku za poskytování lůžkové péče v původní výši 60 Kč (tolik činil poplatek za nemocniční/ústavní péči od 1. 1. 2008 do 30. 11. 2011), ale již 3. 2. 2014 tento návrh stáhla.
Zrušení poplatků za recept
Kromě poplatku ve výši 30 Kč za návštěvu lékaře s provedením klinického vyšetření byl od 1. ledna zrušen i poplatek 30 Kč za recept na léčivý přípravek. Třicetikorunový poplatek za celý recept byl zaveden 1. 1. 2012, předtím jsme hradili 30 Kč za každý přípravek na receptu; vzhledem k tomu, že na recept se zpravidla vešly dva přípravky, činil poplatek za jeden recept fakticky 60 Kč.
Od 1. ledna 2015 tedy neplatíme za recept nic. Regulační poplatky byly v ČR zavedeny 1. 1. 2008, přičemž ten třicetikorunový za klinické vyšetření v ambulanci se po celých šest let platnosti nezměnil. Důvodem zavedení byla snaha regulovat náklady na veřejné zdravotní pojištění a vést pacienty k tomu, aby lékaře navštěvovali jen v odůvodněných případech. Dále bylo cílem snížit prudce narůstající náklady na léky hrazené ze zdravotního pojištění a zvýšit příjmy provozovatelů zdravotnických zařízení ze zdrojů mimo veřejné zdravotní pojištění.
Novelou zákona o léčivech bylo odloženo zavedení povinné elektronické preskripce až na 1. leden 2018. Původně měla pro lékaře již od 1. ledna 2015 platit povinnost předepisovat léčivé přípravky výhradně elektronicky. Vystavení receptu v klasické "papírové", listinné podobě mělo být přípustné pouze výjimečně v případě, kdy by z objektivních důvodů nebylo možné vystavit předpis elektronický. Celé to mělo fungovat tak, že lékař by vystavený recept zaslal e-mailem do centrálního úložiště elektronických receptů, odkud by mu obratem sdělili identifikační znak pro daný recept. Identifikační znak by lékař předal pacientovi, který by si na jeho základě vyzvedl předepsané léčivo v lékárně.
Z uvedeného postupu vyplývá, že lékař, který není vybaven počítačem s připojením na internet, nemůže elektronickou preskripci provádět. Nepřipravenost lékařů byla také hlavním důvodem k odložení opatření cíleného na zlepšení kontroly nad předepisováním a distribucí léčiv. I po letošním 1. lednu tedy lékaři smějí vystavovat recepty jak v listinné, tak elektronické podobě; záleží na dohodě s pacientem. Povinnost předepisovat výhradně elektronicky je nadále stanovena jen pro léčivé přípravky vydávané na lékařský předpis s omezením podle § 39 odst. 4 písm. c) zákona o léčivech a pro léčivé přípravky s obsahem konopí pro léčebné použití.
Odborná spolupráce: JUDr. Pavel Zajíc Advokátní kancelář Kubica, Zajíc a partneři
